Hlavní oblasti výzkumu
Koncepce vědy a výzkumu rozvíjená v Ústavu srovnávací jazykovědy vychází z podobných principů jako na zahraničních pracovištích: retrospektivní výzkum jazyků, v němž dominuje metoda vnitřní a vnější rekonstrukce; filologie, pojímaná jako interpretace textu v širokém pohledu jazykovědném a kulturněhistorickém. Výzkum se též zaměřuje na zhodnocení vědeckých nástrojů, které již na ústavu vznikly (korpusy starých i moderních jazyků), a zpřístupnění zdrojů zde spravovaných. V České republice jsme jediné vědecko-pedagogické pracoviště s tímto profilem (v Rakousku jsou 4 takováto pracoviště, v Německu jich je 11 atd.).
Předmětem zkoumání je příbuznost jazyků (vztahy genetické), vycházející z toho, že všechny jazyky dané rodiny vykazují v jazykových plánech společné rysy. Tyto podobnosti jsou jak hojné, tak hluboce systémové a lze je uspokojivě vysvětlit pouze společným genetickým původem a vývojem ze společného zdroje (prajazyka, v našem případě praindoevropštiny nebo prasemitštiny). Teoretickým základem je teorie jazykové změny, rekonstruovatelnosti jejího průběhu a typologie změn.
Nezapomínejme, že čeština je jedním z indoevropských jazyků a že srovnávací jazykověda je důležitá také pro studium našeho mateřského jazyka. Na straně druhé ÚSJ není a ani nemůže být bohemistickým nebo slavistickým pracovištěm, což ovšem platí i naopak.
Profilové projekty
Z výše uvedeného profilu vycházejí také hlavní řešené projekty ústavu. V minulosti byly řešeny velké projekty Indoevropské dědictví v češtině (výzkumný záměr Jazyk jako lidská zkušenost, její produkt a faktor) a Oriens Electronicus (výzkumný záměr Český národní korpus a korpusy jiných jazyků).
V současnosti v rámci programu PRVOUK (Lingvistika, projekt Srovnávací jazykověda) rozpracováváme především metodologické otázky srovnávací jazykovědy a rekonstrukce jazykových rodin, jakož i otázkám blízkosti jazyků, a to z pohledu nejen metod genetické lingvistiky, ale též jazykového kontaktu.
Vzhledem k tomu, že na ÚSJ byla připravena řada elektronických korpusů jazyků, podílíme se na projektech spojujících historickou jazykovědu s korpusovými technikami, včetně možných kulturních implikací (např. projekt Struktury kultury. Arabsko-islámská civilizace v prismatu korpusové lingvistiky, podporovaný GA ČR).
V rámci širšího, kulturněhistorického (ovšem důsledně filologicky založeného) pohledu na jazyky oblasti Předního východu se členové ústavu podílejí také na projektu zmapování literatur starého Předního východu.
Nejdůležitější publikační projekty
Od roku 2006 publikovali členové ústavu 12 monografií, věnovaných různým aspektům srovnávací jazykovědy a filologie především starých jazyků Předního východu. Publikační výstupy jsou založeny jak na práci na metodologických základech srovnávací jazykovědy, tak také na elektronických korpusech předovýchodních jazyků, které v ústavu vznikly či vznikají.
Od roku 1997 vydává ústav ročenku Chatreššar. Ta byla v prvním období vydávána v češtině a zachycovala především produkci členů ÚSJ, od roku 2007 se změnila v mezinárodní vědecký časopis věnovaný srovnávací jazykovědě a především starým jazykům Předního východu. Tento časopis připravujeme ve spolupráci s pracovišti ve Frankfurtu, Vídni, Cambridgi a Krakově.
Spolupracující domácí a zahraniční instituce
ÚSJ dlouhodobě spolupracuje s Institut für Vergleichende Sprachwissenschaft na Johann-Wolfgang-Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem, s nímž se podílel na několika vědeckých projektech a pořádal několik vědeckých konferencí. Spolupráce je rámována projektem TITUS (Thesaurus Indogermanischer Texte und Sprachmaterialien). Úzké kontakty má ústav též s Institut für Sprachwissenschaft na Vídeňské univerzitě, dále s katedrou afroasijské jazykovědy na Jagellonské univerzitě v Krakově a s kolegy ze St. John’s College, Cambridge University. Novější kontakty zahrnují indogermanistiku na univerzitě v Jeně a v Los Angeles, slavistiku na univerzitě v Heidelbergu, jakož i kontakty s jazykovědci z poznaňské univerzity.