Studium

Informace o oborech

Na Ústavu srovnávací jazykovědy se v současné době realizují tři studijní programy: srovnávací jazykověda (bc.) a Egypt a Přední východ ve starověku (bc., nmgr.). Od akademického roku 2021/22 se rozvněž ÚSJ podílí na výuce nového magisterského programu Empirická a komparativní lingvistika. ÚSJ nemá samostatný doktorský program a adepti tohoto studia se mohou hlásit na příbuzné obory: Obecná jazykověda, Jazyky Asie a Afriky a další.

Srovnávací jazykověda

Srovnávací jazykověda patří k tradičním oborům humanitních věd, reprezentuje důležitý směr studia jazyka a lidské kultury, který akcentuje jejich dynamický aspekt, tedy diachronní perspektivu jazykového a kulturního vývoje, přičemž staví na teoretickém základě integrujícím klasický přístup filologicky orientované indoevropské a semitské jazykovědy s moderními směry gramatikalizace a jazykové typologie, šířeji pak také archeologie, religionistiky, historie a etnologie. Moderní srovnávací jazykověda má zásadní význam pro všechny lingvistické přístupy, které operují s funkcí jazyka, jeho dynamikou a zrodem a změnami jazykových kategorií, tedy také s diachronní typologií. Specializacemi v rámci studia srovnávací jazykovědy jsou indoevropská a semitská srovnávací jazykověda, diachronní morfologie a fonologie, a korpusová analýza starých jazyků.

Egypt a Přední východ ve starověku

Studijní program Egypt a Přední východ ve starověku je realizován v bakalářském a magisterském stupni studia, a to ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem FF UK.

Bakalářský studijní program Egypt a Přední východ ve starověku

https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/studijni-obory/bakalarske-obory/egypt-predni-vychod-ve-staroveku/

Anotace:

Studijní program „Egypt a Přední východ ve starověku“ se zabývá starověkými dějinami a duchovní i hmotnou kulturou daného regionu, které společně tvoří jeden ze základů a zdrojů současné euro-americké civilizace. Vědy zabývající se starověkým Egyptem a Předním východem jsou historické a filologické vědní disciplíny s dalším mezioborovým záběrem. Hlavní důraz bakalářského studia tohoto studijního programu je kladen na nabytí základních znalostí o dějinách, jazycích, archeologii, kultuře a náboženství těchto oblastí, a to v časovém rozpětí od 4. do 1. tis. př. n. l. Tento program je zaměřen spíše akademicky a připravuje studenty na vědeckou dráhu a pokračování v navazujícím magisterském studiu. Má však přesahy i k profesnímu zaměření (např. tvorba učebnic či výukových a vzdělávacích programů, příprava k odborné stránce muzeologické činnosti atp.).

Odborné znalosti:

Absolvent studijního programu má základní znalosti metod, dějin a problémů archeologie a hmotné kultury starověkého Egypta a Předního východu. Orientuje se v otázkách společnosti, náboženství a duchovní kultury starověkého Egypta a Předního východu. Zná základní historický vývoj obou oblastí od závěru 4. tisíciletí př. n. l. do řecko-římské doby. Disponuje základními znalostmi gramatiky a písemného systému klasické egyptštiny a akkadštiny, včetně základní orientace v textech (v klasické egyptštině a akkadštině).

Odborné dovednosti a obecné způsobilosti:

Absolvent studijního programu umí číst základní texty ve dvou jazycích Egypta a Předního východu ve starověku (klasické egyptštině a akkadštině). Disponuje základními znalostmi archeologie a dokumentačních technik používaných pro zpracování předmětů starověké egyptské a předovýchodní kultury, resp. kultur. Dovede se v základní míře podílet na terénních výzkumech v Egyptě, Súdánu, resp. v oblasti dnešního Blízkého východu. Je rovněž schopen pracovat s historickými prameny a kriticky je vyhodnocovat.

Uplatnění:

Absolventi se mohou uplatnit například v těchto oblastech:

  • pracovníci muzeí a vědeckých institucí (zpravidla pod odborným vedením výše kvalifikovaného specialisty, dokumentační a kurátorská činnost),
  • státní správa a samospráva (kulturní odbory),
  • kulturní publicistika (běžná i specializovaná periodika, rozhlas, televize),
  • odborné redakce a nakladatelství (vydávání odborných i popularizačních knih a časopisů se zaměřením na historii a kulturu starověku),
  • informační střediska a cestovní kanceláře (příprava kulturních nabídek pro turistický ruch)

 

 

Navazující magisterské studium Egypt a Přední východ ve starověku

Anotace:

Vědy zabývající se starověkým Egyptem a Předním východem, tedy Egyptologie a Asyriologie, jsou historické vědní disciplíny se širokým mezioborovým záběrem. Hlavní důraz navazujícího magisterského studia tohoto SP je kladen na nabytí znalostí o dějinách, archeologii, kultuře, náboženství a jazyce starověkého Egypta, resp. Předního východu, od vzniku nejstarších státních útvarů ve druhé polovině 4. tis. př. n. l. až po období začlenění tohoto regionu do nadnárodního a multikulturního římského impéria. Součástí studijního programy jsou specializace věnované hlubšímu poznání starověkých civilizací Egypta, resp. Předního východu, tedy egyptologii a asyriologii, které se jako samostatné vědní disciplíny (dnes doplněné o další hlouběji specializované dílčí vědecké oblasti, jako jsou nubiologie, meroistika, chetitologie atd.) rozvíjejí od první třetiny 19. století. Program je zaměřen spíše akademicky a připravuje studenty na vědeckou dráhu a pokračování v doktorském studiu, má ale i přesahy k profesnímu zaměření (příprava k odborné stránce muzeologické činnosti, podíl na vytváření učebnic, resp. výukových a vzdělávacích programů atd.). Daný program je v současné době jedinečný nejen v rámci UK, ale i v rámci celé ČR. Svým zaměřením na Egypt a Přední východ ve starověku se nicméně v malé míře překrývá s dalšími obory věnujícími se specifickým částem daného regionu nebo starověku obecněji (jako je biblická archeologie, klasická archeologie, resp. zčásti i hebraistika nebo religionistika). Vzhledem k prohlubujícímu se interdisciplinárnímu charakteru nachází styčné body i se spolupracujícími přírodovědnými disciplínami.

Profil absolventa:

Absolvent studijního programu má hlubší znalosti o nejdůležitějších aspektech kultury starověkého Egypta, resp. Předního východu (od archeologie a hmotné kultury, přes hospodářství a písemnictví, až po náboženství a duchovní odkaz) a o různých fázích staroegyptského jazyka, resp. vybraných starověkých jazyků Předního východu (zejména sumerštiny, chetitštiny, akkadštiny, ugaritštiny).

Odborné znalosti:

Absolvent:

– zná dějiny, problémy a metody archeologie regionu Egypta a Předního východu ve starověku,

– se orientuje v problémech společnosti Egypta a Předního východu ve starověku,

– zná vývoj a metodologie zkoumání hmotné kultury Egypta a Předního východu ve starověku,

– je do hloubky obeznámen s dějinami starověkého Egypta a Předního východu od 3. tisíciletí př. n. l. do řecko-římské doby,

– se dobře orientuje v aktuální problémech a metodologických přístupech k náboženství Egypta a Předního východu ve starověku,

– zná gramatiku a písemný systém novoegyptštiny, resp. sumerštiny,

– disponuje základní orientací v novoegyptských, resp. sumerských textech,

– rozumí vývoji komplexních společností na obecné rovině

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů na trhu práce:

Absolvent se uplatní ve všech profesích, které vyžadují schopnost třídit, zpracovávat a kriticky vyhodnocovat informace a přesně a srozumitelně vyjadřovat své myšlenky v ústním i písemném projevu. Může se uplatnit jako samostatný či vedoucí pracovník v institucích zaměřených na shromažďování a studium památek hmotné kultury a dokladů duchovní kultury a umění dané oblasti, jako jsou muzea, galerie a další kulturní, eventuálně výchovné instituce. Dále může rovněž působit v hromadných sdělovacích prostředcích či nakladatelstvích, v nediplomatických pozicích v diplomatické oblasti v relevantním regionu a jako odborný konzultant též ve sféře cestovního ruchu, obchodních vztahů a nevládních organizací se zaměřením na danou oblast.

 

Absolvent oboru však typicky pokračuje v postgraduálním studiu egyptologie, resp. předovýchodně zaměřeném studiu (filologie, kultura, dějiny) v ČR i v zahraničí.

 

Empirická a komparativní lingvistika

 

 

Úvod > Studium