On behalf of the Institute of Comparative Linguistics and the Czech Institute of Egyptology of the Faculty of Arts, Charles University, we would kindly invite colleagues to the fourth international conference Crossroads IV – Migration and Mobility in the Ancient Near East and Egypt. The event will be held from Monday September 19 (morning) to […]
Výstava Nástroje paměti ukazuje ve vzájemně provázaném celku podobu nejstaršího písma – klínopisu, jeho média–hliněných tabulek, přínos slavného badatele prof. B. Hrozného na odkrývání sdělení tabulek archeologickými vykopávkami i rozluštěním chetitštiny a moderní vědecké metody, které jednak odhalují skryté informace, o kterých se texty tabulek nezmiňují, ale také díky digitalizaci tabulek umožňují uchování jejich modelů […]
Letní program: “Writing on the Fringe. Cuneiform Traditions in the Peripheries”, Praha, 1.-5. srpna 2022. Rádi bychom pozvali všechny studenty se zájmem o periferní akkadštinu k účasti na mezinárodní letní škole “Writing on the Fringe. Cuneiform Traditions in the Peripheries”, která uskuteční na Univerzitě Karlově (Praha) ve dnech 1.-5. srpna 2022. Rozšíření klínového […]
V tomto akademickém roce probíhala výuka online. Doufáme, že se v příštím roce uvidíme face-to-face! Tímto zveme na všechny předměty USJ, které mohou být pro Váš obor doplňkové, specifické, rozšiřující obzor. Sledujte v září naši jedinečnou nabídku v rozvrhu. Potřebujete-li během zkouškového období či letních prázdin dohledat literaturu z naší knihovny, přístup bude omezený (rekonstrukce), […]
Děkanka Eva Lehečková v rozhovoru popisuje své první kroky po nástupu do funkce, hodnotí současnou kondici fakulty a nastiňuje dlouhodobé plány a strategie svého kolegia.
Krátká hra je dostupná zdarma, a tak jsou události spojené s uzavřením českých vysokých škol 17. listopadu 1939 dostupné široké veřejnosti. Za projektem stojí Vít Šisler, který působí v Charles Games a na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, společně s Pavlem Vovesem, ředitelem společnosti Živá paměť, která ke hře poskytla autentické výpovědi pamětníků.
Letní škola se koná 21. června až 3. července. Program završuje vzdělávací projekt Česko-norská memorabilia, který otevřel nové kapitoly z česko-norských válečných vztahů tím, že je zaměřen na osudy Čechů nuceně nasazených v Norsku za 2. světové války, na exil v Norsku po roce 1948 a na práci českého lappologa a historika Skandinávie Václava Marka.
Málokterý z českých společenskovědních expertů ovlivnil svůj obor jako někdejší přednášející na FF UK, Leopold Pospíšil, jenž v roce 2016 obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě. Po roce 1948 musel emigrovat, ale v zahraničí vystudoval filozofii, sociologii a stal se antropologem. Vyrážel k Inuitům a od roku 1954 jezdil ke „svým“ Kapaukům v Nové Guineji.
Jaká je situace bohemistiky v globálním světě? Jaké jsou příležitosti tohoto oboru v době, kdy klesá zájem o tradiční studium národních jazyků a literatur? A jak a v jakých širších souvislostech jsou dnes české autorky a autoři přijímáni doma a ve světě? Nejen o tom diskutují bohemisté ze všech koutů světa od 27. června do 1. července.
Celodenní jazykový festival, který se bude konat 30. září v Kampusu Hybernská, se zaměřuje na školy a širokou veřejnost. Letošním zastřešujícím tématem jsou utlačované jazyky (v minulých ročnících se EDJ zaměřil na ohrožené jazyky, překlad či na dopady pandemie na jazyky a jejich mluvčí). Pořádá se ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR.
Připomíná si komunistický zločin, který měl československou veřejnost připravit o zbytky vůle brát na sebe odpovědnost za okolní svět, smazat stopu po demokratickém odkazu československého ženského hnutí i vyděsit každého, kdo by byl natolik „ješitný“, že by se odmítl podvolit politickému teroru a každodennost nepřijal jako svou jedinou životní náplň.
Ocenění Akademie věd ČR převzalo pětadvacet výrazných mladých vědců. Mezi laureáty je také dr. Kateřina Chládková, která zkoumá osvojování řeči a působí v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK a Psychologickém ústavu AV ČR.
Od začátku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině přijala naše fakulta více než 40 studentů a studentek z Ukrajiny. Naprostou většinu z nich tvoří takzvaní freemoveři – tedy ti, kteří jsou stále studenty ukrajinských univerzit, ale nemohou v současné chvíli pokračovat ve studiu ve své rodné zemi.
