Filozofická Fakulta

Studium

Ústav nabízí studium programu Srovnávací jazykověda v bakalářském studiu. Program není vypisován každoročně. Více informací o otvírání programů vám rádi poskytneme osobně - prosíme kontaktujte ředitele ústavu emailem. 

SROVNÁVACI JAZYKOVĚDA (program otevřen pro akad. rok 2021/2022)

forma a typ studia: prezenční bakalářské

MPP: 12, U/P: N

kombinovatelnost: pouze tzv. sdružené studium, je nutno kombinovat s dalším programem a nelze studovat tento program samostatně; kombinovatelnost se všemi sdruženými programy bakalářského studia, které to výslovně nevylučují.

Další informace, týkající se programu včetně instrukcí k podání přihlášky jsou k dispozici na stránkách FF UK k příjímacímu řízení. Obecné informace:  https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/uchazec/, informace přímo k programu:

https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/studijni-obory/bakalarske-obory/srovnavaci-jazykoveda/

Další informace můžete získat též na Dni otevřených dveří, který se letos koná online dne 16.1.2020: https://www.ff.cuni.cz/fakulta/o-fakulte/pravidelne-akce/den-otevrenych-dveri/

Užitečné informace je možno nalézt také zde: https://nakarlovku.cz/fakulty/filozoficka-fakulta/

profil absolventa:

Odborné znalosti: Abslovent je vybaven znalostí současných lingvistických přístupů k jazykové změně, state-of-the art rekonstrukce prajazyka příslušné jazykové rodiny, orientuje se v oborové terminologii v základních pracovních jazycích disciplíny, zvládá filologické a historicko-kulturní pozadí jak svého hlavního jazyka, tak celé jazykové rodiny (včetně češtiny), tedy otázky dokladů, kulturního významu textů, písemných systémů a dalších aspektů sociolingvistického charakteru. Orientuje se také v nutné míře v relevantních oblastech příbuzných oborů, zejména archeologie, historie a antropologie. Vedle praktických znalostí srovnávací jazykovědy a jejích metod má také přehled o vývoji a trendech disciplíny.

Odborné dovednosti a obecné způsobilosti: Absolvent bakalářského studia srovnávací jazykovědy disponuje solidními filologickými a jazykovědně-historickými znalostmi vybraného starého indoevropského nebo semitského jazyka, je schopen pracovat s texty i odbornou literaturou, dále je schopen etymologicky analyzovat materiál jedné z těchto dvou jazykových rodin pomocí rekonstrukčních metod a hodnotit odborné hypotézy v této oblasti v širším teoretickém rámci teorií jazykové změny. Absolvent je připraven pracovat s cizojazyčnou literaturou a samostatně se prezentovat v angličtině i češtině formou eseje či článku, včetně práce s bibliografií a odkazy. Dokáže samostatně vyhledávat a srovnávat vědecké zdroje. Absolvent je zároveň veden k samostatnému formulování hypotéz a jejich ověřování a k interdisiplinaritě, nejen ve vztahu k dalším lingvistickým disciplínám, ale vědám historickým a literárním.

Předpokládaná uplatnitelnost: Cílem bakalářského stupně studia je především příprava na další, navazující magisterské studium, ať už je to pokračování v daném programu, či studiu jiného filologického, religionistického, archeologického, historického či jiného programu z oblasti humanitních věd. Vedle toho však studium samo o sobě poskytuje plnohodnotné znalosti a dovednosti, na jejichž základě může absolvent získat profesní uplatnění. Obecně se absolvent může uplatnit všude tam, kde se vyžaduje jasné konceptuální uchopení problematiky jazykového vývoje, úlohy jazyka a písma ve společnosti, vztahu jazyka a vývoje kultury a uplatnění jazykových dat coby indikátoru kontaktů populací a šíření kulturních inovací.

 

přijímací zkouška: jednokolová (ústní)

předměty/oblasti přijímací zkoušky:

1) reálie z oblasti evropské a předovýchodní kultury

2) základní jazykovědné názvosloví

3) četba a překlad anglického textu, případně dalších jazyků, pokud student uvádí jejich znalost

4) motivace ke studiu – na základě životopisu a seznamu prostudované literatury (předkládá se u přijímací zkoušky, může obsahovat tituly z níže uvedené doporučené literatury, ale také další knihy, které uchazeče zaujaly; očekáváme alespoň 5 titulů)

možnost prominutí přijímací zkoušky: nelze

obsah studia:

Studium kombinuje teoretické předměty historické a srovnávací jazykovědy (např. rekonstrukce různých jazykových plánů, teorii jazykové změny a další) s filologickým studiem starých jazyků. Plán obsahuje studium jednoho "páteřního" jazyka (pro vypsaný běh to bude chetitština) a stručnějších přehledů dalších starých jazyků.

Srovnávací jazykověda se výhodně doplňuje s řadou dalších programů. Zde uvádíme jen několik příkladů, výčet není úplný: obecná jazykověda a fonetika, starší ide. jazyky (řečtina, latina, sanskrt), moderní jazyky, jež zahrnují studia nejstarších stadií (anglistika, nordistika, bohemistika), klasická archeologie, religionistika, etnologie.

Chetitština: jazyk starověkých Chetitů byl rozluštěn, ale správněji rekonstruován českým badatelem Bedřichem Hrozným (1915 a 1917). Díky němu lze nyní číst nejen jejich písemné památky, ale porozumět řadě dalších jazyků starověké Malé Asie. Ze své povahy jazyka dávno mrtvého, jenž nemá dnes pokračovatele, psaného klínovým písmem a vztahujícímu se ke kultuře dávno minulé, je ideální vstupní branou do indoevropské srovnávací rekonstrukce.


Doporučená literatura k přijímacímu řízení:

Čermák, F. (2011): Jazyk a jazykověda. (Praha: Karolinum).  

Černý, J. (1996): Dějiny lingvistiky. (Olomouc). (od počátků do konce 19.stol.)  

Comrie, B., Matthews, S., Polinsky, M. (ed.). (2007): Atlas jazyků: vznik a vývoj jazyků napříč celým světem. (Praha: Metafora).  

Dumézil, G. (2001): Mýtus a epos I: trojfunkční ideologie v eposech indoevropských národů. (Praha: Oikúmené).  

Dumézil, G. (2005): Mýtus a epos II : indoevropské epické vzory: hrdina, kouzelník, král. (Praha: Oikúmené).  

Mallory, J.P. – Adams, D.Q. (eds.) (1997): Encyclopedia of Indo-European Culture. (London: Fitzroy Dearborn).  

Mojdl, L. (2005): Encyklopedie písem světa. (Libri).  

Pokorný, J. (2010): Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. (Praha: Grada).  

Ramat, A. – Ramat, P.(eds.). (1998): The Indo-European languages. (London – New York: Routledge).

Vavroušek, P. (2008): Rekonstrukce? Rekonstrukce! (Praha: Filozofická fakulta University Karlovy v Praze).

Vavroušek, P. (20092): O rekonstrukci praindoevropštiny (Praha: Filozofická fakulta University Karlovy v Praze).

Večerka, R., Havlová, E., Erhart, A. (2006): K pramenům slov: uvedení do etymologie. (Praha: Nakladatelství Lidové noviny).

Zemánek, P., Vavroušek, P., Čech, P., Bičovský, J., Rychtařík, M. (2009): Jazyky starého Orientu. (Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze).

Další informace: https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/studijni-obory/bakalarske-obory/srovnavaci-jazykoveda/


 

PřílohaVelikost
Srovnávací jazykověda - informační leták569.98 KB

Aktuality

This block seminar focuses on the nature/mechanisms of language change. To this end, the...

05. březen 2021